Odvaha a zvyky

Co se týká odvahy, tak si můžeme lidi podle jejich chování rozdělit do třech základních skupin. Jak už jsem psal, většinu zvyků si vytváříme nejčastěji v dětství a dospívání. Pozorováním, kopírováním nebo nás to cíleně naučilo prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Případně jsme se inspirovali někde jinde. V dospělosti se nejčastěji jedná o vliv partnerů, kteří mají z určitých věcí strach. A pokud v určitých věcech nemáme vytvořené vlastní zvyky, přebereme si ty jejich. Ale o tom podrobněji jinde.

Když si vytvoříte zvyk mít s určitými věcmi nebo lidmi spojené pocity, jako je strach, obavy, pochyby, už se jich těžko zbavíte. To, co si neuvědomujeme je, že i to, jak se chováme, tváříme, jednáme, jaké máme držení těla, hlas, jsou zvyky chování, kterých se potom taky nedokážeme zbavit. Nejčastěji proto, že si je vůbec neuvědomujeme. Takže, když jen na něco pomyslíte, automaticky se rozjedou určité pocity nebo myšlenky a automaticky se začnete nějak chovat. A nedokážete tomu nijak zabránit. To je důvodem, proč nenajdete odvahu, i když chcete. Proč některé věci nikdy neuděláte, i když chcete. Jít do sklepa, letět letadlem, říci, co si myslíte, jít si za svým snem atd., i když, chcete. Ostatní vás můžou považovat za zbabělce, ale zvyky vás ovládají a vy za to nemůžete, což si ostatní nedokážou uvědomit. Takže, až někoho takového potkáte nebo se podíváte do zrcadla, nebuďte zlí, přísní, odsuzující, ale chápající lidé. Protože teď už budete vědět, proč se někdo nedokáže chovat jinak, i když chce.

Ve druhém případě máte s určitými věcmi a lidmi spojené negativní pocity a myšlenky. Ale je tady podstatný rozdíl. Máte vytvořené jiné zvyky chování. Lidé v té první skupině nenajdou odvahu, ale tito lidé jí najdou. To, co si neuvědomujeme je, že oni jí vlastně nemusí hledat, protože ve skutečnosti jsou zvyky chování nezávislé na zvycích pocitů a myšlenek. Takže, můžou mít strach, obavy, pochyby, ale přesto se dokážou chovat jinak. Proto udělají, co chtějí, ale v jejich hlavě není klid a pohoda. A teď záleží na tom, jaké další zvyky chování si tito lidé vytvořili a jaký dojem dělají na své okolí. Jestli navenek působí jistě a přesvědčivě nebo ne. Co z jejich držení těla, hlasu, pohledu vyčte okolí. Z toho, jak se někdo tváří se dá vypozorovat to, co se jim honí hlavou. Nejistota, obavy, pochyby, strach atd. I tohle se učíme, už jako děti pozorováním svého okolí, ve kterém vyrůstáme. Tato skupina lidí se na tu první často kouká skrz prsty, protože nechápou jejich chování.

Třetí skupina lidí, když na určité věci nebo lidi jen pomyslí, tak jsou v klidu a pohodě. Vytvořili si pozitivní pocity a myšlenky nebo jim určité věci přijdou normální. Takže v hlavě mají klid. A zároveň si vytvořili takové zvyky chování, že jim nedělá nejmenší potíže chovat se tak, jak chtějí. Navíc si vytvořili zvyk, jak působit na své okolí. Přesvědčivě, jistě, sebevědomě. Tomu odpovídá držení těla, tón hlasu, pohled atd. Když vidí pavouka, tak to s nimi nic nedělá a klidně ho vezmou do ruky a dají na okno nebo spláchnou v záchodě. A proč? Protože je to někdo naučil. Takže jim to přijde normální. Bez problémů si jdou v životě za svým cílem a považují to za normální, že nemají strach, že o sobě nepochybují atd. Někdo je to naučil. Nenarodili se s tím. Tato skupina lidí se často na tu druhou a první dívá skrz prsty, protože nechápe, proč mají z určitých věcí nebo lidí strach. Proč mají problém určité věci udělat nebo říci.

Můžeme si vytvořit takové zvyky, jaké nám vyhovují. Ať už se jedná o pocity nebo chování. Sami se můžeme rozhodnout, jestli chceme patřit do druhé nebo třetí skupiny lidí. Sami si musíme rozhodnout, kolik toho chceme ve svém životě změnit. Podle toho, co nás nejvíce trápí, působí nám problémy. Jestli nám jde jen o to mít ze sebe dobrý pocit nebo chceme něčeho dosáhnout. Jestli nám chybí odvaha v oblasti partnerských vztahů, rodiny, práce, peněz, lidí okolo nás, vzdělání atd. Máme problém něco říci, udělat, něco chtít apod. Nebo se jedná o strach z určitých věcí, který nám komplikuje život. Může se jednat o určité fobie. Strach z něčeho.

Můžete přijít s jakýmkoliv problém, kdy se nedokážete chovat, jak chcete. Udělat, co chcete. Říci, co chcete, jít si za tím, co chcete, protože vám chybí odvaha. Nebo vás trápí, že nemáte v hlavě klid a necítíte se tak, jak chcete. A chcete být v klidu a působit sebevědomě. Jeden problém zabere dvě až tři sezení a řešení je trvalé.