Vědomí člověka

Proč nevyužíváme lidské vědomí a proč jedeme tzv. na autopilota. Jak myšlení člověka ovlivňuje jeho chování. Jak naše myšlení tvoří povahu člověka, jeho schopnosti a vlastnosti. Proč nedokážeme změnit podvědomí a proč bychom měli. Proč musíme změnit své myšlení a co tím získáme.

Všechno, co v životě děláme automaticky vychází z podvědomí. Tedy z informací, které jsme načerpali v minulosti. A to způsobem, kdy jsme byli vychováváni staršími a zkušenějšími lidmi. Způsobem, kdy jsme vyrůstali v určitém prostředí a byli jsme vystaveni určitému myšlení, které jsme slýchali opakovaně. Byli jsme vystaveni určitému opakovanému chování. Takže se nám takové myšlení a chování uložilo do podvědomí. Cokoliv, co jste v dospělosti vědomě ve svém myšlení a chování nezměnili, je produktem vaší minulosti. Proto se nechováte ve skutečnosti tak, jak chcete, ale tak, jak vás naučili. Proto nepřemýšlíte o životě, o sobě, o lidech tak, jak chcete, ale jak vás naučili. Jakákoliv životní zkušenost je proto odrazem toho, co vás naučili. Tato zkušenost byla nevyhnutelná, protože odpovídá vašemu myšlení, které je uložené v podvědomí. Takže nemáte možnost se v určitých situacích chovat, jak chcete, ale jak vás naučili. Proto se říká, že určité věci jsou v našem životě dané a nemůžete je změnit. Informace uložené ve vašem podvědomí nemají žádné časové omezení. Začnete se podle nich chovat tehdy, kdy přijde ta pravá chvíle. Automaticky.

Naučili vás, kdy se máte smát, kdy máte plakat, kdy se máte rozčilovat, kdy máte být v klidu, kdy máte být ve stresu, kdy se máte bát, kdy máte být na sebe hrdí, kdy máte být se sebou spokojeni a kdy nespokojeni. Naučili vás, kdy si máte věřit, kdy máte věřit druhým lidem. Naučili vás, co si máte myslet o sobě a tím pádem, jaké pocity máte mít ze sebe. Tím jste získali určité povahové rysy. Nemáte tedy povahu danou od boha nebo předávanou odněkud z DNA. Naučili vás věřit, po kom povahově jste. Začali jste napodobovat matku nebo otce, protože jste opakovaně viděli, jakou náladu v určitých situacích mají a učili jste se tak chovat taky. Neměli jste na výběr, protože jste jiné chování opakovaně neviděli. Někteří lidé potom říkají, ale já jsem nechtěl být jako otec, tak jsem se začal chovat jinak. V určitých věcech ano, protože ten člověk vědomě chtěl a měl k změně silnou motivaci. Jinak jsme totiž zvyklí říkat, „já jsem prostě takový, tak mě tak musíš brát. Mám takovou povahu, tu nezměníš nebo co s tím mám dělat, když jsem takový“. A co jste se nenaučili od rodičů, naučili jste z prostředí, ve kterém jste vyrůstali. Hodně lidí se změní pod vlivem určitých životních událostí. Někoho změní partner nebo partnerka. Vědomě se mění lidé, kteří chtějí něčeho v životě dosáhnout. Něco chtějí ve svém životě změnit, mají nějaký cíl a vědí, že se musí naučit chovat tak, jak zatím neumí. Mají tedy motivaci. Tito lidé mají představu, co potřebují k tomu, aby toho dosáhli, ale nevědí jak. A potom jsou lidé, kteří chtějí změnu, ale nemají představu, co by měli změnit a jak toho dosáhnou. A nakonec jsou lidé, kteří nemají žádný důvod něco v životě měnit. Jsou zvyklí nadávat na život, na osud, berou život takový, jaký je, protože je to naučili. Jinak se prostě chovat neumějí.

Mozek, je jako počítač. Můžete do něj nahrát, jakýkoliv program. Ale nesmíte počítač vypnout dříve, než se program nahraje a uloží. Jinak logicky nebude fungovat. V našem případě, se pro vás musí stát určité chování přirozeným, bez toho, že nad ním přemýšlíte nebo bez toho, že kontrolujete, jestli se chováte tak, jak chcete. Teprve potom se chováte automaticky, podvědomě, jak potřebujete. Teprve tehdy můžete považovat program za kompletně nahraný do podvědomí. Jinak se budete chovat, jak jste se původně naučili. Představte si program, který do počítače nahráváte. To, co vidíte je název programu a objem dat. Data tvoří určité množství informací. Když tyto informace nejsou kompletní nebo poskládané tak, jak je potřeba, program nefunguje nebo nemusí fungovat úplně podle vašich očekávání. Představte si člověka, který má pevnou vůli. To, co vidíte je, jak se chová, jak mu určité věci nedělají problém. To, co nevidíte jsou myšlenky, pocity, určitá přesvědčení, které jsou uložené v podvědomí a dohromady tvoří tuto pevnou vůli. Takže výsledkem musí být stav, kdy jste v naprostém klidu a chováte se tak, jak potřebujete. Žádné pocity nebo myšlenky vás od toho neodrazují. Nebo jsou tak slabé, že vnímáte určitý vnitřní neklid, ale nic na vás není vidět. Dokud se nejste schopni takhle chovat, program ve vašem podvědomí je špatný.

Vodítkem jsou pocity a myšlenky, pochybnosti, které v sobě máme. Jsou odrazem starých programů v podvědomí. Informací, které se do něj uložily automaticky v době, kdy jste ještě byli děti, v dospívání, v době, kdy jste nad určitými věcmi ještě nebyli schopni přemýšlet. A když si uvědomíte, jak dlouho jste se učili, jak dlouho vám trvalo, než jste nad určitými věcmi začali přemýšlet, tvořit si vlastní názory, pohledy a postoje, tak si uvědomíte, jak obrovské množství starých programů máte v podvědomí uložené. Neznamená to, že vše v našem podvědomí je špatně. Ty špatné programy jsou odrazem našich neúspěchů, problémů, které v životě máme. Programy, které nás nutí stále dokola opakovat stejné chyby, dostávat se do stále stejných situací, řešit stále stejné problémy. Programy, které nám brání něco v životě změnit, které nám brání dosáhnout toho, co chceme. Programy, které nám brání mít život podle svých představ. Tyto programy jsou důvodem, proč jsme nespokojeni se sebou i se životem. Logika velí, čím více odpovídá naše podvědomé myšlení tomu, co v životě chceme, o to více jsme spokojenější se sebou i životem. Mozek má oproti počítači jednu obrovskou výhodu. Zatímco z počítače musíte odstranit starý program a nahrát nový, v mozku přepíšete starý program novým. Mozek si vytvoří nová nervová spojení a ta stará po nějaké době zaniknou.

Kdykoliv, kdy v životě něco chcete a je to v rozporu s vašimi postoji, názory, určitým přesvědčením nebo tím, čemu věříte, s tím, co máte uloženo ve svém podvědomí, objeví se myšlenky a pocity, které vás přesvědčují, ať se chováte způsobem, který odpovídá informacím v podvědomí. Odrazují vás od toho, co chcete. Varují, vyvolávají strach, pochybnosti nepříjemné pocity atd. Čím jsou silnější, tím více je na vás vidět nedostatek sebevědomí, jistoty, pevné vůle, rozhodnosti atd. Takže máte problém nejen sami se sebou, ale mají s vámi problém i lidé okolo vás. Nepůsobíte přesvědčivě, lidé vám nevěří stejně, jako vy sami sobě. Když jsou informace v podvědomí v souladu s tím, co chcete, tak se chováte automaticky a přirozeně podle toho, co chcete, protože je to pro vás přirozené a normální. Můžete mít lehké obavy a pochybnosti nebo dokonce strach, ale není to na vás vidět. Nemáte problém sami se sebou, ani lidé okolo vás s vámi nemají problém. Působíte sebevědomě, přesvědčivě, takže vám lidé věří stejně, jako vy věříte sami sobě.

A takhle to funguje nejen v mezilidských vztazích, ale i v životě samotném. Čím více odpovídají informace ve vašem podvědomí tomu, co v životě chcete, tím máte menší problém dosáhnout toho, co chcete. Nemáte pocit, že vám chybí sebevědomí, pevná vůle, zdravá ctižádostivost nebo vnitřní motivace atd. V podstatě nezáleží na tom, jaký způsob, metodu zvolíte, důležité je, co do podvědomí uložíte a jak to ovlivní vaše chování. Když tam uložíte špatné informace, budete se v životě chovat, jako pitomci, neurvalci a nafoukanci. Nebo do něj uložíte informace, které vás budou činit tolerantními, otevřenými, klidnými lidmi, kteří si jdou za tím, co v životě chtějí, ale přesto se chovají slušně. V životě chceme změnit to, s čím nejsme spokojeni, co nám nevyhovuje, co nás štve, co není tak, jak bychom chtěli. Základním předpokladem je, že si člověk uvědomí, kdy bude v životě spokojený. A potom v podvědomí nahradí myšlenkové programy za nové, které jsou v souladu s tím, co chce. Jen tak člověk může dosáhnout toho, co chce.

Mozek člověka je samozřejmě ještě mnohem složitější a bude nám trvat dlouho, než ho skutečně pochopíme. Omezuje nás neschopnost změnit pohled na určité věci, změnit pohled na sebe sama a na život. Všichni máme stejný mozek. To, co nás odlišuje jsou informace obsažené v něm. Minulost nezměníte, ale můžete změnit svou budoucnost.