Respekt v partnerské vztahu

Každý partnerský vztah musí být založený na tom, že se partneři respektují, váží si jeden druhého, chovají k sobě vzájemnou úctu. Je to další krok k tomu, aby měli pocit, že jsou ve vztahu šťastní a spokojení.

Představte si, že jste v přítomnosti člověka, kterého si vážíte, kterého respektujete. Víte, jak se k němu chovat a stejně tak on nikdy nepřekročí hranici toho, co by vám bylo nepříjemné. V přítomnosti takového člověka se cítíte dobře, jste v klidu a pohodě, nemáte pocit, že by vás nějak ohrožoval a v žádném případě z něj nemáte strach nebo nepříjemné pocity. Naopak. Čím více si rozumíte, tím větší pocit sounáležitosti máte. Tím jste šťastnější a spokojenější.

Partneři se k sobě musí chovat tak, aby byli ve vztahu šťastní a spokojeni. Způsobem, ze kterého mají dobrý pocit, který je jim příjemný. Partneři se k sobě musí chovat tak, aby žádný z nich neměl pocit, že se ten druhý nad něj povyšuje. Nesmí mít pocit, že ho ten druhý ponižuje, shazuje, dokazuje mu, že je něco víc, uráží a sráží jeho sebevědomí, chová se arogantně, že ho ignoruje. Ve vztahu mezi partnery je důležité, jak se k sobě muž a žena chovají.

Jaký budete mít pocit z vašeho vztahu, když vás oba bude zajímat názor toho druhé. Jaký budete mít pocit z vašeho vztahu, když budete o důležitých nebo určitých věcech rozhodovat společně. Když budete určité věci řešit společně. Budete mít pocit vzájemného respektu? Budete mít pocit, že si jeden druhého vážíte? Budete mít pocit, že partnerovi na vás záleží, že vás má rád? Musí být pro vás přirozené, že o věcech, které se dotýkají i partnera, rozhodujete společně. Pokud o nich bude rozhodovat jen jeden, ten druhý pravděpodobně nebude spokojený.

Čím více se partneři dokážou spolu domluvit na určitých pravidlech chování, o to více budou ve vztahu šťastnější. Na pravidlech, kterými se řídí oba partneři nebo celá rodina. Když se jim něco nelíbí, s něčím nejsou spokojeni, z něčeho nemají dobrý pocit, něco není tak, jak by si představovali, tak se nevztekají, neurážejí, nekřičí, nejsou jízliví atd., ale v klidu řeknou, co mají na srdci, co je trápí. Musíte partnerovi umět vysvětlit, co se vám nelíbí, proč se vám to nelíbí a jak se vám to líbit bude. A to proto, abyste byli přesvědčiví a partner vám věřil. Aby měl z toho, co mu říkáte dobrý pocit. Aby z vás měl dobrý pocit. Proto nebude mít problém o dané věci mluvit. A když z vás bude vnímat, z vašeho chování, že chcete najít řešení, se kterým budete spokojeni oba, tak ho najdete. Jenom tak se začnete vzájemně respektovat. V takovém případě budete mít pocit, že si jeden druhého vážíte. Vyřešení každého, byť malého problému přispívá k tomu, že jste ve vztahu šťastnější. Můžete mít díky tomu pocit, že svého partnera milujete a on vás.

Podle toho, v jakém prostředí muž nebo žena vyrůstali, tak se naučili, že si do určitých věcí nenechávají mluvit, o určitých věcech si chtějí rozhodovat sami. Někteří partneři o určitých věcech nechtějí diskutovat, protože mají pocit, že tomu druhému do toho nic není. Naopak se naučili mluvit tomu druhému do určitých věcí, mají snahu rozhodovat za něj, neustále mu říkat, jak má něco dělat, zpochybňují jeho rozhodnutí atd. Pokud něco takového děláte svému partnerovi nebo on vám, tak můžete mít pocit méněcennosti, pocit, že za nic nestojíte, že, ať uděláte cokoliv, ten druhý bude mít vždy nějaké připomínky. Logicky vás takový partner začne štvát. Začnete mít pocit, že vás nerespektuje, že vám neustále sráží sebevědomí. Přestanete být ve vztahu spokojeni.

Pokud žijete delší dobu ve vztahu s partnerem, který vás nerespektuje, tak si nedokážete představit, že by mohl určitá pravidla chování dodržovat. Přesvědčují vás o tom osobní zkušenosti a to, jaký partner je, jakou má povahu. Pokud byste chtěli taková pravidla chování u vás zavést, záleží na tom, do jaké kategorie váš partner spadá. Pokud spadá do kategorie vědomých manipulátorů, tak to jsou lidé, kteří si velmi dobře uvědomují, jakým způsobem se chovají k svému partnerovi. Vědomě ho srážejí, tlačí k tomu, aby dělal ústupky. Chovají se prostě tak, aby za každou cenu dosáhli u partnera nebo ve vztahu toho, co chtějí oni. Když byste chtěli zavést pravidla vzájemného respektu, buď změnu začnou akceptovat nebo začnou být ve vztahu nespokojeni. Protože vaše změna chování, klid a jistota jim nebude vyhovovat. Nebo, začnou svůj tlak ještě zvyšovat. A když své chování nezměníte, stejně budou nespokojeni. V takovém vztahu nikdy nemůžete být šťastní. V závislosti na daném jedinci je pravděpodobné, že ze vztahu odejde a najde si někoho, s kým zase bude manipulovat a díky tomu bude šťastný a spokojený. Takový člověk nikdy nepochopí, že toho může dosáhnout i jiným způsobem a že je důležité, aby ve vztahu byli šťastní a spokojeni oba partneři.

Další skupina lidí je zcela jiného ražení. Jsou to lidé, kteří díky tomu, v jakém prostředí vyrůstali, tak se naučili určitým způsobem chovat a jinak to neumějí. Důležité je to slovo naučili. To, co okolo sebe viděli, začali považovat za zcela normální. Což se v podstatě týká většiny lidí, ať mužského nebo ženského pohlaví. Neměli jsme možnost naučit se řešit určité situace jinak, než jak je řešíme dnes. Není to vědomé chování, ale automatické. V podstatě si neuvědomujeme, že věci jdou dělat jinak. Že se můžeme chovat jinak. Když nám někdo ukáže, že to jde, někdo, pro koho je takové chování přirozené, naučíme se chovat stejně. se z toho stane zvyk, změnu svého chování si ani neuvědomíme. Když nám po létech bude partner říkat, jak jsme se kdysi chovali, nebudeme jim to věřit, protože budeme mít pocit, že jsme se takhle chovali vždy. Respekt a úcta k tomu druhému pro nás budou naprosto přirozenou věcí.